Na základě stížnosti noyb, hamburský úřad pro ochranu osobních údajů prohlásil používání kontroverzních systémů "Pay or OK" za přípustné. Tento postup však vyvolává značné otázky: Přestože úřad vedl aktivní dialog se zpravodajským časopisem DER SPIEGEL, dotyčného během řízení ani jednou nevyslechl. Řada relevantních skutečností nebyla vůbec prošetřena. V paralelním případě prý úřad dokonce aktivně motivoval společnost, aby požadovala peníze za to, že řekla "ne" banneru s cookies. Dotčená osoba proto podala na úřad pro ochranu osobních údajů žalobu u správního soudu v Hamburku.

Pozadí "Zaplatit nebo OK". V létě 2021 podal stěžovatel stížnost na GDPR proti banneru "Zaplať nebo OK" na internetových stránkách deníku DER SPIEGEL. V té době se měl (stejně jako všichni ostatní uživatelé) rozhodnout, zda zpravodajskému časopisu povolí používat osobní údaje, nebo si pořídí placené předplatné. Úřadu pak trvalo téměř tři roky, než rozhodl, že považuje "Pay or OK" za v zásadě přípustný. V rozhodnutí však není žádná seriózní diskuse o faktech. Není zdůvodněno, proč by to, že uživatelé musí za svá základní práva platit, mělo představovat dobrovolný souhlas a skutečnou svobodu volby. Je známo, že více než 99,9 % lidí souhlasí se sledováním když je konfrontováno s možností "Zaplať nebo dobře". Přesto pouze 3-10 % z nich skutečně chce personalizovanou reklamu. Mezitím se dokonce i Komise EU vyjádřila, že značné pochybnosti o zákonnosti tohoto modelu.
Max Schrems, čestný předseda společnosti noyb: "Výsledkem použití modelu "Zaplať, nebo dobře" je 99,9% míra souhlasu. Tak vysoké míry falešného souhlasu nedosahovala ani NDR. O dobrovolném souhlasu zde nemůže být řeč. Jen se zdá, že hamburský úřad o takových číslech nechce vědět."
Levná právní rada pro SPIEGEL. Úřad pro ochranu osobních údajů v Hamburku byl v průběhu řízení v úzkém kontaktu s časopisem SPIEGEL. Místo aby nestranně vyšetřoval a rozhodoval, sešel se několikrát i se zástupci společnosti, pozval je do svých prostor a poskytl jim zpětnou vazbu k navrhovaným změnám. Za administrativní náklady řízení účtoval hamburský úřad společnosti SPIEGEL 6 140 EUR. Jiná mediální společnost byla dokonce již dříve hamburským úřadem aktivně vyzvána, aby přešla na systém "Pay or OK". Lze se domnívat, že úřad aktivně podporuje společnosti v problematickém chování. Mimochodem, stěžovatel byl o tom všem informován až po vydání rozhodnutí. Úřad ho nevyslechl. Na většinu jeho zpráv adresovaných úřadu nebylo ani odpovězeno.
Dr. Raphael Rohrmoser, právní zástupce stěžovatele: "Hamburský úřad pro ochranu údajů zjevně poskytl časopisu SPIEGEL právní poradenství. Správní poplatek účtovaný úřadem pro ochranu údajů je pravděpodobně výrazně nižší než poplatky účtované advokátními kancelářemi poskytujícími právní poradenství. Pro časopis SPIEGEL představuje přístup úřadu situaci, která je výhodná pro obě strany."
Právník a soudce zároveň. Vzhledem k tomu, že hamburský úřad poskytoval časopisu SPIEGEL v průběhu řízení právní poradenství, je nepravděpodobné, že by v budoucnu vydal rozhodnutí, které by bylo v rozporu s ním samotným. Podle GDPR mají orgány pro ochranu údajů společnosti "senzibilizovat", nikoliv jim radit. Jejich úkolem je prošetřit stížnosti a na základě šetření přijmout nestranné rozhodnutí.
Max Schrems, čestný předseda spol noyb: "Nikdo by neměl být právníkem a soudcem zároveň. Zdá se však, že hamburský úřad pro ochranu osobních údajů nevidí žádný problém v tom, že místo objektivního prošetření skutečností radí společnostem, nebo dokonce aktivně vyzývá k zavedení systému 'Zaplať nebo OK'. Je zřejmé, že úřad nebude změny, které zařídil, považovat za nezákonné."
Žaloba proti úřadu. Stěžovatel nyní podal žalobu k hamburskému správnímu soudu, aby rozhodnutí DPA zrušil. Pokud by byla tato žaloba úspěšná, musel by úřad od roku 2021 o stížnosti rozhodovat znovu.
Stěžovatele zastupuje Dr. Raphael Rohrmoser ze společnosti AdvoAdvice.