Zpravodajské weby: Čtenáři si musí "odkoupit" svá vlastní data za přemrštěnou cenu
Společnost noyb dnes podala stížnost na cookies paywall sedmi velkých německých a rakouských zpravodajských webů: SPIEGEL.de,Zeit.de, heise.de, FAZ.net, derStandard.at, krone.at a t-online.de. Stále větší množství webových stránek žádá své uživatele, aby buď souhlasili s předáváním údajů stovkám sledovacích společností (což webové stránce přináší několik centů příjmů), nebo aby si předplatili předplatné (až za 80 EUR ročně). Lze souhlas považovat za "svobodně udělený", pokud je alternativou zaplatit desetinásobek, dvacetinásobek nebo stonásobek tržní ceny vašich údajů, abyste si je mohli nechat pro sebe?
Personalizovaná reklama nezbytná pro přežití? Média jsou financována z reklamy, předplatného, dotací nebo darů. Také na internetu není velká část reklamy personalizovaná, stejně jako u reklamy v tištěných médiích, rozhlase nebo televizi. Zatímco mediální společnosti vydělávají na přímo objednané a většinou nepersonalizované reklamě slušné peníze, "zbylý prostor" na webových stránkách je za pár centů prodáván společnostem Ad-Tech. Cenné údaje o uživatelích jsou pak posílány těmto konkurentům, kteří si tak berou lví podíl pro sebe.
Zisk a data zůstávají společnosti Google & Co. Podle americké studie získávají média z předávání dat pouze asi 4 % dodatečných příjmů. V Nizozemsku vydělávají veřejnoprávní vysílací společnosti více peněz na online nepersonalizované reklamě než na předávání dat sledovacím společnostem.
Alan Dahi, právník zabývající se ochranou osobních údajů, noyb.eu:"Tolik mediálních společností se stalo závislými na rozmarech a standardech reklamního průmyslu. Prodávají údaje a důvěru svých čtenářů za pár centů. Velké zisky jdou ad-tech průmyslu - stejně jako data."
Čtenáři "odkoupit" data za přemrštěnou cenu? Pouze asi 3 % všech uživatelů chtějí souhlasit se zpracováním svých údajů. Počínaje rakouským portálem derStandard.at zavádí stále více médií řešení "zaplať nebo dobře". Uživatelé nemají svobodnou volbu, zda chtějí souhlasit (jak stanoví GDPR), ale musí si předplatit, pokud souhlas udělit nechtějí.
Říci "ne" sledování je nejen časově náročné (musíte zadat své jméno, adresu a údaje o kreditní kartě), ale uživatelé musí také sáhnout hluboko do kapsy: zatímco mediální společnosti dostávají za předávání údajů jen několik centů za uživatele, SPIEGEL a FAZ si v současné době účtují 59,88 EUR ročně za předplatné bez sledování. Die ZEIT si účtuje 62,40 € a derStandard.at dokonce 84 € ročně za své "PUR předplatné" bez jakékoli formy reklamy. Jakmile se tato čísla porovnají s celkovými příjmy mediálních společností, je zřejmý rozsah ziskuchtivosti: Pokud by si všichni čtenáři spiegel.de pořídili "PUR předplatné", společnost by dosáhla příjmů ve výši přibližně 1,2 miliardy eur. V tuto chvíli se jejich současné digitální příjmy pohybují kolem 76,9 milionu eur. Jinými slovy, náklady na toto předplatné zdaleka nedosahují výše kompenzace ušlých příjmů z reklamy, když uživatelé nesouhlasí se sledováním.
Alan Dahi, právník zabývající se ochranou osobních údajů ve společnosti noyb.eu:"Lidé by někdy museli zaplatit desetkrát, dvacetkrát nebo stokrát více, aby zabránili sdílení svých údajů. Člověk má dojem, že nejde o férovou alternativu souhlasu, ale o prodej drahého předplatného."
Rozšíření tohoto "řešení" se může opírat i o rozhodnutí rakouského úřadu pro ochranu osobních údajů z roku 2019, který konstatoval, že v systému "zaplať, nebo nic" nedochází k porušení GDPR. Tento případ však byl podán laickým účastníkem řízení a trpěl do značné míry nepřesnými faktickými informacemi před úřadem. noyb je odhodlán toto rozhodnutí zvrátit.
Ochrana osobních údajů otázkou příjmu? Většina uživatelů navštíví měsíčně desítky zpravodajských webů. Pokud nechtějí, aby webové stránky sdílely jejich údaje, brzy se z toho stane nákladná záležitost. Z právního hlediska navíc neexistuje žádné zvláštní postavení pro kvalitní soukromá média - jakýkoli web, bez ohledu na to, zda poskytuje recepty nebo zprávy ze světa, by mohl uživatele donutit k souhlasu přístupem "zaplať, nebo dobře" a obejít tak GDPR.
Alan Dahi, právník zabývající se ochranou osobních údajů ve společnosti noyb.eu:"Většina lidí navštíví měsíčně mnoho různých webových stránek. Pokud si každá stránka účtuje 5 eur, poměrně rychle musíte být nejlépe vydělávající, abyste si mohli dovolit ochranu údajů. To už nemá nic společného s dobrovolně uděleným souhlasem."
Řešením je reklama, která je v souladu s ochranou osobních údajů. Noviny a časopisy hledají cesty, jak přežít v digitálním světě, kde "online" často znamená "zdarma". noyb si je tohoto problému vědom a náš každodenní kontakt s novináři ukazuje, jak je situace pro kvalitní média stále nejistější. Úzký zisk na úkor základního práva jejich čtenářů na ochranu dat však nebude řešením všech problémů s financováním.
Alan Dahi, právník zabývající se ochranou osobních údajů, noyb.eu:"Potřebujeme řádně financovaná média. Je však mylné se domnívat, že převedení uživatelských dat na Google a další subjekty tento strukturální problém vyřeší. Inovativní reklamní systémy, které mediální společnosti provozují samy a kde data i zisky zůstávají kvalitním médiím, jsou nejen právně nutné, ale pravděpodobně i otázkou ekonomického přežití. V současné době se z někdejších vlajkových lodí svobodného tisku staly pouze reklamní pilíře a sběrače dat pro Google, Facebook a další technologické a reklamní giganty. Musíme se vrátit k systému, v němž čtenář následuje reklamu, místo aby reklama následovala čtenáře."
