Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) brzy vydá pravděpodobně své dosud nejvýznamnější stanovisko: rozhodne, zda mají Evropané i nadále reálnou možnost chránit své právo na soukromí na internetu. V listopadu 2023 přijala Meta přístup "Zaplať, nebo dobře". Od té doby jsou uživatelé nuceni buď platit "poplatek za ochranu soukromí" ve výši 251,88 EUR ročně, nebo souhlasit se sledováním. Nizozemský, norský a hamburský úřad pro ochranu osobních údajů (DPA) proto požádaly o závazné stanovisko EDPB k této záležitosti. Pokud bude "Pay or Okay" uzákoněno, mohly by společnosti ve všech průmyslových odvětvích následovat příkladu společnosti Meta - což by mohlo znamenat konec skutečného souhlasu s používáním údajů Evropanů. noyb nyní spojil síly s dalšími 27 nevládními organizacemi (včetně Wikimedia Europe, Bits of Freedom a Norské rady spotřebitelů), aby vyzval EDPB k vydání stanoviska, které by chránilo základní právo na ochranu údajů.
- Společný dopis Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů
- Žádost orgánu pro ochranu údajů o stanovisko EDPB k tématu "souhlas nebo platba"
Meta říká "zaplaťte za svá práva". Poté, co Evropský soudní dvůr (SDEU) loni v červenci prohlásil nakládání společnosti Meta s údaji uživatelů za nezákonné, společnost Meta přistoupila k další nejlepší možnosti, jak obejít GDPR, a zavedla takzvaný systém "Pay or Okay". Od listopadu 2023 jsou uživatelé Instagramu a Facebooku nuceni buď zaplatit poplatek ve výši až 251,88 EUR ročně, nebo souhlasit se sledováním pro účely cílené reklamy. Jinými slovy: Místo toho, aby Meta konečně požádala o souhlas ano/ne, vybírá poplatek 251,88 EUR za kliknutí na tlačítko "odmítnout". Ve skutečnosti většina lidí prostě nemá jinou možnost než souhlasit se zneužíváním svých údajů, pokud jsou konfrontováni s poplatkem. Tento efekt jasně ilustrují vědecké studie: Například generální ředitel poskytovatele služby "Pay or Okay" contentpass uvedl, že 99,9 % návštěvníků souhlasí se sledováním, pokud jsou konfrontováni s poplatkem 1,99 EUR. Objektivní průzkumy zároveň naznačují, že pouze 3-10 % uživatelů si přeje, aby jejich osobní údaje byly použity pro cílenou reklamu.
Max Schrems: "Podle právních předpisů EU musí mít uživatelé 'svobodnou a skutečnou volbu', když souhlasí se sledováním pro účely personalizované reklamy. Ve skutečnosti jsou nuceni platit poplatek za ochranu svého základního práva na soukromí."
Předem zaškrtnutá políčka jsou nezákonná, ale poplatek za "odmítnutí" je v pořádku? Nizozemský, norský a hamburský úřad pro ochranu osobních údajů (DPA) si nyní vyžádaly stanovisko EDPB k tomuto přístupu, který určí budoucnost svobodného souhlasu na internetu. Možné důsledky tohoto stanoviska dalece přesahují sběr uživatelských údajů společností Meta: Pokud bude přístup "Pay or Okay" uznán, rozšíří se jako požár. To je vidět v Německu, kde 30 % ze 100 nejnavštěvovanějších webových stránek již používá "Pay or Okay" ke zvýšení míry souhlasu. Zatímco Soudní dvůr EU a úřady zatím jasně uvedly, že např. "předem zaškrtnutá políčka" nebo tlačítka pro odmítnutí na druhé vrstvě banneru jsou nezákonná, zdá se, že pouhá žádost o peníze není vnímána jako jednoznačný problém. Pokud proti tomu orgány pro ochranu údajů nezaujmou jasný postoj, mohou Evropané rychle ztratit "skutečnou nebo svobodnou volbu" přijmout nebo odmítnout zpracování svých osobních údajů, která byla základním kamenem GDPR a kterou SDEU opakovaně potvrdil.
Max Schrems: "Je zřejmé, že laissez-faire přístup v oblasti 'Pay or Okay' v některých členských státech selhává. Například Německo bylo zaplaveno systémy 'Zaplať nebo dobře' za pouhých devět měsíců poté, co je úřady povolily. Orgány nyní mají šanci zvrátit svůj národní přístup, až se o něm bude hlasovat v Bruselu."
Neúspěšný pokus o podporu zpravodajských médií. První systémy "Plať nebo dobře" zavedly zpravodajské organizace, které se potýkaly s problémy a přicházely o stále větší množství příjmů z reklamy. Zdá se tedy, že orgány pro ochranu údajů daly těmto systémům zelenou v naději, že podpoří zpravodajský průmysl. Ve skutečnosti však vydavatelé získávají zbytky příjmů z reklamy pouze v případě, že lidé akceptují sledování. Navíc až 99,9 % lidí volí možnost "Okay", což vede k minimálnímu prodeji placených předplatných. Skutečné zisky z personalizované reklamy zůstávají velkým korporacím, jako jsou Meta a Google.
Max Schrems: "Naděje spočívala v tom, že "Pay or Okay" může zachránit zpravodajská média, která přišla o příjmy z reklamy ve prospěch "velkých technologií". To se nepodařilo, protože 99,9 % z nich odmítá platit za to, aby získali zpět svá vlastní data. Ironií je, že 'big tech' nyní tuto mezeru využívá pro sebe."
Základní práva jako luxusní zboží? Pokud by značný počet společností a webových stránek přešel na "Pay or Okay", náklady by se rychle vymkly kontrole. Průměrný Evropan má ve svém chytrém telefonu nainstalováno 35 aplikací. Pokud by všechny tyto aplikace následovaly příkladu společnosti Meta a účtovaly si poplatek podobný 251,88 EUR za rok, cena by většině lidí zlomila vaz. Přesněji řečeno, čtyřčlenná rodina s pouhými 35 aplikacemi na telefonu by skončila s účtem 35 263,20 EUR ročně. Tím by se právo na ochranu údajů stalo do značné míry nedostupným, a to nejen pro 22,6 % evropské populace, která je v současnosti ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením.
Max Schrems: "Uživatelé každý měsíc jednají se stovkami webových stránek, aplikací a společností. Všechny z nich by mohly jednoduše účtovat 'poplatek za ochranu osobních údajů', pokud nesouhlasíte s tím, aby vaše údaje byly shromažďovány, sdíleny nebo prodávány. Když si to spočítáte, vyjde vás to na tisíce eur ročně."
28 nevládních organizací vyzývá EDPB k ochraně svobodného souhlasu na internetu. Níže podepsaných 28 nevládních organizací a organizací na ochranu práv spotřebitelů (včetně Wikimedia Europe, Bits of Freedom a Norské rady spotřebitelů) proto naléhavě vyzývá EDPB a všechny vnitrostátní orgány pro ochranu údajů, aby se důrazně postavily proti iniciativě "Pay or Okay" a zabránily tak vzniku významné mezery v GDPR. Stanovisko EDPB bude určovat budoucnost ochrany údajů a internetu v příštích letech. Je nanejvýš důležité, aby stanovisko skutečně zaručilo subjektům údajů "skutečnou a svobodnou volbu" ohledně zpracování jejich osobních údajů.
Max Schrems: "28 organizací občanské společnosti nyní vyzývá orgány, aby zajistily, že se základní práva nestanou zbožím nebo luxusním zbožím. Jedná se pravděpodobně o nejdůležitější rozhodnutí týkající se práv na ochranu soukromí v EU za posledních deset let."
