Dnes EDPB vydal své první rozhodnutí o "Pay or Okay" v souvislosti s velkými online platformami, jako jsou Instagram a Facebook, o čemž jako první informoval server Politico. Toto rozhodnutí zakazuje společnosti Meta používat nezákonnou žádost o souhlas se zpracováním osobních údajů. Zdá se, že Meta již vyčerpala všechny možnosti, jak nadále využívat údaje lidí pro reklamu v EU bez mechanismu souhlasu, který by byl skutečně v souladu se zákonem.
Názory na velké online platformy. Jak bylo argumentováno v předchozích případech, které vedl noyb, EDPB se zřejmě řídil jediným logickým chápáním pojmu "svobodně udělený souhlas" při analýze systému "Pay or Okay" společnosti Meta, který účtoval uživatelům Instagramu a Facebooku více než 250 EUR ročně, pokud "svobodně" nesouhlasili s použitím svých osobních údajů. Politico cituje EDPB:"Ve většině případů nebude pro velké online platformy možné splnit požadavky na platný souhlas, pokud budou uživatele stavět pouze před binární volbu mezi souhlasem se zpracováním osobních údajů pro účely behaviorální reklamy a zaplacením poplatku.".
Max Schrems:"Celkově Meta v EU nemá na výběr. Nyní musí uživatelům poskytnout skutečnou možnost volby ano/ne pro personalizovanou reklamu. Stále může webům účtovat poplatky za dosah, zapojit se do kontextové reklamy a podobně - ale sledování lidí pro účely reklamy potřebuje od uživatelů jasné 'ano'."
Uvedena diskuse - je zapotřebí důkazů. Dnešní stanovisko EDPB bude třeba podrobněji analyzovat, jakmile bude zveřejněno v plném znění. Je pravděpodobné, že bude pouze výchozím bodem pro širší diskusi o "Pay or Okay" v různých souvislostech, vzhledem k tomu, že EDPB hodlá ještě letos vydat další pokyny, které přesáhnou rámec "velkých online platforem". Základní otázkou zůstává, zda model "Pay or Okay" může splnit právní požadavek, že souhlas musí být "svobodně udělen" a že je třeba dodržet "skutečná přání" uživatelů. Vždyť souhlas se zpracováním osobních údajů je rozhodnutím vzdát se základního práva na ochranu údajů. Základní práva obvykle nelze "prodat" nebo poskytnout pouze za poplatek. EDPB dosud rozhodoval převážně ve vzduchoprázdnu, bez nezávislých a komplexních důkazů o tom, jak model "Pay or Okay" zasahuje do skutečné a svobodné volby uživatelů.
Max Schrems, předseda noyb:"Vítáme, že EDPB zahájil diferencovanější diskusi o "pay or okay" a alespoň objasnil, že velké platformy nemohou používat "pay or okay". Jsme však znepokojeni tím, že dnešní první stanovisko je spíše opatrné a bylo založeno na omezených faktech. Jakmile budou na stole všechna fakta, jsme přesvědčeni, že "Pay or Okay" bude prohlášeno za nezákonné plošně. Víme, že "Plať nebo dobře" posouvá míru souhlasu z přibližně 3 % na více než 99 % - takže má ke "svobodně udělenému" souhlasu stejně daleko jako Severní Korea k demokracii. Pro další rozhodování nad rámec platformy Meta a větších platforem je zásadní získat všechna relevantní čísla."
Je zapotřebí třetí možnost. EDPB se rovněž zmínila o možnosti zavedení třetí možnosti nad rámec "Zaplať nebo dobře", kterou dosud odvětví do značné míry ignorovalo. Ve skutečnosti existuje mnoho způsobů, jak zpeněžit webové stránky, například kontextová reklama, umístění produktu, placený obsah nebo freemium modely, kdy je určitý obsah dostupný pouze za poplatek. Zatímco odvětví se snaží omezit diskusi na dvě možnosti ("platit" nebo "v pořádku"), EDPB zdůraznil, že GDPR neomezuje jiné způsoby financování produktů - i když mohou být méně ziskové.
Zaplať nebo Dobře je konec "svobodně uděleného" souhlasu. Jak jsme v minulých měsících varovali, "Pay or Okay" vede k obrovským nákladům pro spotřebitele (snadno 35 263,20 EUR pro čtyřčlennou rodinu), které dalece převyšují současné příjmy vydavatelů z reklamy, které často činí jen několik centů. Současný průměrný příjem z programatické reklamy v EU činí 1,41 EUR na uživatele - napříč všemi webovými stránkami za měsíc. V zemích, jako je Rakousko, Německo, Francie, Španělsko nebo Itálie, může návštěva 100 nejnavštěvovanějších webových stránek stát již více než 1 500 EUR ročně, pokud nesouhlasíte se sledováním. Ve videu z minulého týdne na pozadí jsme také upozornili na problematickou dynamiku rozhodování "Zaplať nebo dobře", která mění "svobodné přání" uživatelů ze 3 %, kteří chtějí mít personalizovanou reklamu, na až 99,9 %, kteří (neochotně) kliknou na "souhlasím", pokud je alternativou vysoký účet.
Max Schrems:"Když více než 90 % uživatelů souhlasí s něčím, co nechtějí, nepotřebujete právníka, abyste viděli, že nejde o "svobodný" souhlas. Ve skutečnosti se 5 let po vstupu GDPR v platnost jedná jen o nejnovější 'trik', jak podkopat právo EU nebo alespoň oddálit jeho dodržování o několik dalších let. Je velmi problematické, že k tomu úřady dosud nezaujaly jasné stanovisko. V případech, které jsme podali v Rakousku nebo Německu, spíše vidíme, že úřady nad 'Zaplať nebo Okay' přivírají oči, protože jej jako první zavedla zpravodajská média, do kterých nechtějí zasahovat - přestože zákon je pro všechny stejný."
Souvislosti. Až do 25. května 2018, kdy začalo platit GDPR, používala společnost Meta jako právní základ pro zpracování osobních údajů uživatelů, například pro účely reklamy, "souhlas" podle čl. 6 odst. 1 písm. a) GDPR. Podle GDPR by souhlas musel být konkrétní, informovaný, jednoznačný a svobodně udělený. Společnost Meta se obávala, že poskytnutí takové možnosti ano/ne uživatelům by omezilo její možnosti vydělávat peníze v EU, a proto o půlnoci 25. května 2018 začala společnost Meta argumentovat tím, že zobrazování reklam je součástí smlouvy s uživatelem, a to s využitím čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení GDPR. Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) to v roce 2023 označily za nezákonné. V roce 2023 pak společnost Meta krátce argumentovala "oprávněným zájmem" zpracovávat osobní údaje pro účely reklamy podle čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR, dokud se nezačala vracet k "souhlasu" podle čl. 6 odst. 1 písm. a) GDPR - tím, že požádala uživatele o souhlas nebo o zaplacení poplatku ve výši až 20,99 EUR pro Instagram a Facebook dohromady.
Norský, nizozemský a hamburský úřad pro ochranu osobních údajů podaly žalobu "Pay or Okay" zpět k EDPB, který nyní vydal rozhodnutí. Všechny tyto pokusy o obcházení zákona probíhaly za aktivní podpory irské Komise pro ochranu osobních údajů (DPC) jakožto hlavního regulačního orgánu sídla společnosti Meta v EU v Irsku. Všechny tyto "dohody" s irským regulátorem byly později EDPB nebo Soudním dvorem EU shledány nezákonnými.
