Po letech rostoucí kritiky invazivního sledování reklam společnost Google v září 2023 oznámila, že ze svého prohlížeče Chrome postupně odstraní soubory cookie třetích stran. Od té doby jsou uživatelé postupně podváděni, aby povolili údajnou "funkci ochrany soukromí při reklamě", která ve skutečnosti lidi sleduje. Takzvaný "Privacy Sandbox" je sice inzerován jako zlepšení oproti extrémně invazivnímu sledování třetími stranami, ale sledování nyní jednoduše provádí v rámci prohlížeče sama společnost Google. K tomu společnost teoreticky potřebuje stejný informovaný souhlas uživatelů. Místo toho Google klame lidi tím, že předstírá, že "zapíná funkci ochrany soukromí reklam". noyb proto podal stížnost rakouskému úřadu pro ochranu osobních údajů.
- Stížnost u rakouského úřadu pro ochranu osobních údajů (EN)
- Stížnost u rakouského úřadu pro ochranu údajů (DE)
"Informovaný", "transparentní" a "spravedlivý"? Interní sledování prohlížeče Google bylo uživatelům představeno prostřednictvím vyskakovacího okna, které po otevření prohlížeče Chrome říkalo "zapněte funkci ochrany soukromí reklam". V Evropské unii mají uživatelé na výběr, zda chtějí "zapnout", nebo říci "ne, díky", tedy odmítnout souhlas. V dopise zaslaném společnosti noyb společnost Google argumentovala, že volba kliknutí na "Zapnout" by byla skutečně považována za souhlas se sledováním podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení GDPR. Ve skutečnosti společnost zatajila, že výběrem této možnosti zapne sledování první stranou.
Tmavé vzory. Není žádným tajemstvím, že společnost Google experimentovala s různými formulacemi a návrhy rozhraní, aby maximalizovala míru souhlasu mezi uživateli. Využívá k tomu takzvané temné vzory, což jsou manipulativní návrhy, které společnosti používají k tomu, aby uživatele, často nezákonně, přiměly k souhlasu s věcmi, které by jinak nikdy nepřijali.
Jedná se však o extrémní případ: Google pouze nezměnil barvu nebo velikost tlačítka, ale jednoduše svým uživatelům lhal. Jediný logický způsob, jak interpretovat vyskakovací okno Privacy Sandbox, které se uživatelům zobrazuje, je myslet si, že Google Chrome je nyní začíná (technicky) chránit před sledováním reklam. Toto sdělení bylo ještě posíleno opakovaným používáním slov jako "chránit", "omezit" a "funkce ochrany soukromí", doprovázených zavádějícími obrázky.
Max Schrems, čestný předseda společnosti noyb: "Google svým uživatelům jednoduše lhal. Lidé si mysleli, že souhlasí s funkcí ochrany soukromí, ale byli oklamáni a souhlasili se sledováním reklamy první strany společností Google. Souhlas musí být informovaný, transparentní a férový, aby byl legální. Společnost Google udělala přesný opak."
To, že je "méně hrozný", není "prvek soukromí". Hlavním argumentem společnosti Google je, že nový Privacy Sandbox je méně invazivní než sledovací systémy třetích stran. To sice může být pravda, ale neznamená to, že si Google může dělat, co chce, aniž by dodržoval evropské zákony o ochraně osobních údajů.
Max Schrems: "Pokud lidem pouze ukradnete méně peněz než jiný zloděj, nemůžete si říkat "agent pro ochranu bohatství". Ale to je v podstatě to, co zde Google dělá."
Prohlížeč nyní vypočítává zájmy uživatelů. Se svým Privacy Sandboxem chce Google převzít plnou kontrolu nad analýzou online chování svých uživatelů: Chrome nyní sleduje každou navštívenou webovou stránku a vytváří z ní seznam reklamních témat. Patří mezi ně "Studentské půjčky a financování studia", "Spodní prádlo" nebo "Rodičovství", "Práce a vzdělávání" a "Finance/úvěry a půjčky/zprávy o úvěrech a monitorování". Inzerenti pak tyto informace obdrží z prohlížeče Chrome.
Max Schrems: "Lidé jsou stále kritičtější k tomu, že velké technologické společnosti vydělávají miliardy na invazivních technologiích sledování reklamy. Místo toho, aby Google situaci skutečně zlepšil, reaguje jakýmsi nezákonným "vymýváním soukromí" a zavádí nový systém sledování."
Podaná stížnost. V čl. 4 odst. 11 GDPR se jasně uvádí, že souhlas musí být mimo jiné "konkrétním, informovaným a jednoznačným vyjádřením přání subjektu údajů". Vzhledem k vysoce zavádějícímu vyskakovacímu banneru nemohl stěžovatel vědět, že skutečně souhlasí se zpracováním svých údajů pro účely cílené reklamy. Místo toho byl veden k domněnce, že společnost Google bude jeho osobní údaje chránit. To znamená, že společnost Google zjevně nesplnila požadavky na svobodný souhlas podle GDPR. noyb žádá rakouský úřad pro ochranu údajů, aby společnosti Google nařídil uvést své operace zpracování do souladu s GDPR, zastavit zpracování údajů shromážděných na základě neplatného souhlasu a informovat příjemce údajů, že musí zpracování těchto údajů zastavit. V neposlední řadě noyb navrhuje, aby úřad uložil účinnou, přiměřenou a odrazující pokutu.
