Už řadu let si uživatelé i mnoho firem stěžují na bannerová okna s informacemi o souborech cookie. Ačkoli je tato pochopitelná frustrace způsobena především zavádějícími „dark patterns“, které v tomto odvětví používají, stala se tato okna symbolem toho, co je vnímáno jako nadměrná regulace ze strany EU. V rámci „digitálního omnibusu“se Evropská komise nyní konečně rozhodla zbavit se bannerů s informacemi o souborech cookie a nahradit je automatickým signálem. Google a některé z těch samých členských států EU, které ve skutečnosti vyzývají EU k „zjednodušit“ a „snížit byrokracii“ – včetně například Německa a Francie – nyní tomuto záměru brání. V nejnovějším stanovisku Rady ze dne 18. června byl plán na zrušení bannerů s informacemi o souborech cookie zamítnut. Tento nepochopitelný výsledek bude evropským uživatelům pravděpodobně i nadále způsobovat spoustu potíží, frustrace a miliardy kliknutí ročně.
- Návrh a odůvodnění Evropské komise (viz článek 88b)
- Postoj Rady ze dne 18. června (zveřejněný serverem Politico)
- Lobbistický dokument společnosti Google proti článku 88b
- Zpráva Mlex o postoji Polska
- Souvislosti k balíčku Digital Omnibus od noyb
„Dark patterns“ a obtěžování, dokud se nedosáhne správného výsledku. V Evropě nelze uživatele jednoduše sledovat. Jak online, tak offline existuje základní právo na ochranu osobních údajů – a to i na platformách Meta nebo Google, stejně jako na webových stránkách plných sledovacích reklam. Společnosti proto musí každého jednotlivce požádat o souhlas – nebo ho prostě nechat na pokoji. To se děje prostřednictvím takzvaných bannerů s informacemi o souborech cookie, přičemž se nepožaduje pouze souhlas s používáním souborů cookie, ale obvykle také se sdílením údajů s často tisíci třetích stran. Uživatelé by zde měli mít možnost udělit souhlas pouze v případě, že si z vlastní vůle přejí být online sledováni. Podle studiepouze asi 3–10 % lidí to chce. Prostřednictvím takzvaných „dark patterns“ (např. skrytých tlačítek „Ne“ nebo předem zaškrtnutých políček pro souhlas) však odvětví sledování dosahuje míru souhlasu až až 90 %.
Vzhledem k tomu, že v EU žije více než 450 milionů lidí, tato fraška generuje několik miliard (!) kliknutí ročně, způsobuje frustraci a pro spotřebitele představuje naprostou ztrátu času – zatímco technologičtí giganti a odvětví sledování vydělávají miliardy na ziscích díky „dobrovolnému“ sledování. Zároveň je stále jasnější, že masivní sběr osobních údajů představuje také riziko pro bezpečnost a demokracii.
Max Schrems: „Bannery s informacemi o souborech cookie nejsou vynálezem ochrany osobních údajů, ale odvětví sledování. Bez souhlasu není možné nikoho na internetu špehovat. Nyní panují obavy, že jednodušší způsob, jak říci ‚ano‘ nebo ‚ne‘, povede ke ztrátě příjmů pro Google a podobné společnosti. Proto odvětví sledování v současné době lobbuje ze všech sil za zachování banneru s informacemi o souborech cookie. Je zřejmé, že si chce zachovat schopnost přímo manipulovat s volbami uživatelů.“
Návrh EU: automatický signál. Na podzim roku 2025 Evropská komise navrhla nahradit banner s informacemi o souborech cookie automatickým signálem, který by zprostředkovával preference ohledně souhlasu s používáním souborů cookie mezi zařízením, uživatelem a webovými stránkami. Dokonce i v Kalifornii – domovském státě většiny technologických společností – je již zavedeno podobné řešení. Již nějakou dobu se také objevují různé návrhy přizpůsobené právu EU. Návrh EU je ve skutečnosti podstatně méně radikální než zákony v USA, protože stále umožňuje udělit souhlas pro jednotlivé webové stránky. Konkrétně by řešení poskytl nově navrhovaný článek 88b GDPR, který byl jednoduchým příkladem toho, jak lze úspěšně omezit byrokracii a zároveň přinést prospěch spotřebitelům i poctivým podnikům.
Max Schrems: „Prohlížeče již automaticky sdělují, jaký jazyk preferuji. Stejně snadné je digitálně označit, zda chcete být sledováni. Technicky je to jednoduché a v některých amerických státech je to dokonce zakotveno v zákoně. Ve skutečnosti existuje řada technických řešení, která by mohla být zavedena již zítra. Evropa s těmito zastaralými bannerovými okny zcela zaostává. Absurdní však je, že Google a odvětví zabývající se sledováním chtějí lidem tuto volbu co nejvíce ztížit.“
„Google Paper“ a lavina dezinformací. Nicméně tajný lobbistický dokument od Googlu vhodil Evropské komisi klacky pod nohy. Na základě zcela přitažených čísel v něm tvrdí, že bez bannerů o souborech cookie by veškerá online reklama ustrnula. Google zde divoce přehání a předpokládá, že existuje centrální „vypínač“ pro veškerou reklamu. Evropská komise však výslovně jasně uvedla, že udělení souhlasu by mělo být i nadále možné na základě jednotlivých webových stránek a konkrétních účelů. Bylo by tedy možné udělit souhlas zejména kvalitním mediálním subjektům – a odepřít jej Googlu, Meta a podobným společnostem. Google to však „pohodlně přehlíží“. Zvláště absurdní je argument Googlu, že kvalitní mediální subjekty by zrušením bannerů s informacemi o souborech cookie utrpěly. Mediální subjekty jsou z tohoto ustanovení vyňaty, a proto by jím nebyly vůbec dotčeny.
Německo, Francie a další země se nyní vyslovují ve prospěch (!) banneru s informacemi o souborech cookie. Ať už jsou argumenty lobby zastávající sledování jakkoli absurdní a průhledné, zdá se, že dosáhly zamýšleného účinku. V návrhu pro závěrečné hlasování v Radě byl článek 88b zcela vyňat z balíčku „Digital Omnibus“ – a s ním i jediné opatření, které by spotřebitelům skutečně usnadnilo život. Země jako Německo, Francie a Polsko to předem požadovaly – pravděpodobně v důsledku masivního tlaku ze strany lobby prosazující sledování uživatelů.
Max Schrems: „To si opravdu musíte uvědomit: Evropská komise se konečně chce zbavit bannerů s informacemi o souborech cookie, ale Google a některé členské státy EU jsou nyní odhodlány je zachovat. Lidé si už desítky let stěžují na byrokracii EU. Ve skutečnosti se však odvětví sledování tak bojí toho, že by spotřebitelé mohli jednoduše říct ‚ne‘, že po troše lobbování všichni ustoupí. To opravdu vyvolává otázku, zda některé členské státy zastupují především své voliče, nebo lobbisty.“
Evropský parlament zatím nezaujal stanovisko. „Digitální omnibus“ je v současné době stále předmětem paralelních jednání v Radě a Evropském parlamentu, ačkoli ten dosud nezveřejnil svůj postoj k článku 88b. Na konci jednání budou pak muset obě instituce dosáhnout kompromisu. Je proto zásadní, aby se Evropský parlament nyní zasadil o zachování článku 88b. I zde však pravděpodobně rozhodne konzervativní EPP, která je rovněž pod tlakem sledovací lobby.
Max Schrems: „V demokracii by se mělo skutečně dít to, co si přeje většina lidí – v tomto případě zrušení bannerů s informacemi o souborech cookie. Pokud se rozhodující činitelé raději řídí vůlí technologické lobby než vůlí svých voličů, pak je zde něco velmi, velmi v nepořádku.“
